Je to tak, dámy a pánové. Pomalu mi táhne na třicet, jedna noha v rakvi, čerstvě vystudovanej inženýr… nejlepší roky života jsou prostě za mnou a teď už to půjde jenom z kopce. Proto jsem se rozhodl udělat radikální rozhodnutí a koupit ojetý cabrio, který mi bude připomínat ztracený mládí.
Ve stejnej den, co jsem napsal poslední příspěvek o svým pekelně vytuněným mopedu, srazil dva naše lifeguardy opilej řidič. Jeden z toho vyvázl s pár týdenní neschopenkou a slušně odřeným obličejem, zatímco druhej bohužel s poraněnou páteří a možností, že nebude chodit.
Protože řidiči v Myrtle Beach jsou z 80% turisti, který se dále dělí na mix bohatých důchodců a totálních dementů, kteří nikdy neměli dostat řidičák, byl můj plánovanej nákup motorky odleženej, dokud nebudu zpátky v ČR. Protože jsem se ale bál, že bych ostatním nepřipadal dostatečně cool, rozhodl jsem si alespoň koupit auto se stahovací střechou!
Nedá se říct, že by bylo v úplně nejlepším stavu (chybí mu zadní okno a nefunguje klimoška)… ale kdo potřebuje takový zbytečnosti, obzvlášť v Jižní Karolíně, která trpí na nárazový průtrže mračen a teploty okolo 35°.
Šokující uvědomění přišlo v moment, kdy jsem zjistil, že pokud pracujete 7 dní v týdnu od 7 do 6 večer, tak je trochu problém se sejít s byrokratama na DMV (který mají, jako většina úředníků, kyselý ksichty, pokud nejsou doma už ve tři odpoledne) a vyřešit registraci auta. Naštěstí jsem po tejdnu čekání dostal “day off” (což znamená, že jsem přišel ráno do práce, připravil všechen equipment, v 9:00 vyrazil z pláže na úřad, vystál asi tři různý fronty, pokračoval do pojišťovny a v rekordním čase tří hodin vše vyřešil, jen abych mohl po obědě zpátky do práce, tentokrát už s registrovanou károu).
Vtipný je, že za tenhle stroj (Chrysler Sebring 2006, co má nejeto 150 tisíc km) jsem zaplatil $2100. To je necelých 50 tisíc a kdo někdy v Česku kupoval auto, tak ví, že za to koupíte tak leda rezavýho Žigulíka.
Takže jsem zase o něco mobilnější a šance, že umřu na místních silnicích, se výrazně snížila (i když moje cabrio by si s místníma monster truckama asi taky dvakrát nerozumělo). Teď řeším, jestli má cenu ho opravovat a v září vyrazit na krátkej roadtrip, nebo ho nechat postupně zplesnivět. Ale vzhledem k tomu, že prostě nemám čas řešit opravu, tak to bude asi za B.
No, a jinak je můj život relativně nudnej, po večerech semtam vyrážíme na pláž s kytarou a hrajem si na to, že jsme na dovolený. Začínám ale uvažovat nad tím, že koupím nějakýho starýho surfa a opráším, co jsem se naučil v Mexiku. Uvidíme!
