Ležím v polorozpadlý boudě, která slouží jako slušnej úkryt před deštěm bubnujícím na tři doby na plechovou střechu, je půl 4 ráno. 3400 metrů nadmořský výšky, Internety nejdou, Instagramy nejsou a spát se mi nechce. Je mi zima, protože jsem si koupil letní spacák vhodnej spíš na červenec na Dářku. Ale tož ušetřil jsem na pivo, no.
Poznámka Ondry z budoucnosti: To jsem si teprve myslel, že je mi zima. Opravdová zima mi byla o den později ve 4000m.
Continue reading “Peru #1 – Depresi léčit zásadně surfováním”