K většině příspěvků si sednu a mám je napsaný za dvacet minut, nad tímhle už přemýšlím několik týdnů, a zatím se mi nepodařilo vymyslet vůbec nic. Na jednu stranu mám v hlavě milión myšlenek, na druhou si je sám nedokážu srovnat, natož přepsat do smysluplných vět, takže v tomhle případě je to opravdu spíš psaný pro mě samotnýho, ale třeba v tom někdo najdete něco rozumnýho…
Dneska jsem si vzal první a poslední den volna v týhle sezóně, abych mohl v klidu zavzpomínat na člověka, kterej nejen mně, ale spoustě dalších lidí, odešel před rokem ve zlomku vteřiny ze života. Byla to moje první opravdová láska, skvělá, krásná a inteligentní holka, a já měl to štěstí strávit šest let života po jejím boku. Continue reading “Chybíš nám tady!”
