Srí Lanka potřetí – Safari, Ella a hladový pijavice v Sinharajský džungli

Ano, po dvou týdnech surfování jsme si řekli, že vyrazíme pro změnu za kultůrou – do vnitrozemí. To začalo čajovou plantáží a cestou busem do Udawalawe National Parku – a právě tou končil předminulej blogpost.

Cestu s Fast & Furious autobusákem jsme přežili ve zdraví a po pár přestupech a jednom TukTuku dorazili na místo. Ubytovali jsme se v pohodovým apartmánu pár kilometrů od safari a ráno v 5:00 nás čekala vstávačka, protože park za hodinu otvíral. Džípa i s šoférem nám vyřešil náš domácí a jelo se!

Continue reading “Srí Lanka potřetí – Safari, Ella a hladový pijavice v Sinharajský džungli”

Jídlo na Srí Lance – sra*ku dostanete, ale hlady nebudete

Ačkoliv hygienický standardy na Srí Lance nejsou vysoký (většina podniků by byla v Evropě zavřená tak do deseti minut), jídlu to na chuti vůbec neubírá – naopak, každýmu soustu to přidává řádnou dávku adrenalinu, protože nikdy nevíte, co v něm najdete. Rybí kost v hranolkách? Rýže v mangovým džusu? Tady se představivosti meze nekladou.

Continue reading “Jídlo na Srí Lance – sra*ku dostanete, ale hlady nebudete”

Druhej tejden na Srí Lance – Midigama, čajová plantáž & pekelnej autobus

Zatímco první týden jsem trávil převážně surfováním, druhej týden přišel čas na radikální změnu. Z Mirissy jsem se přesunul do Midigamy, kde jsem si znova půjčil prkno a šel surfovat. Konec příspěvku!

Okej, fajn – i když většinu volných chvil (a co si budeme povídat, na dovči je každá chvíle volná) jsem měl buď prkno pod nohama nebo ananas v hubě, stalo se pár zajímavých událostí, který stojí za zmínku.

Continue reading “Druhej tejden na Srí Lance – Midigama, čajová plantáž & pekelnej autobus”

První tejden na Srí Lance – Indie trochu jinak

Po mojí nepříliš úspěšný cestě do Ameriky a Vánocích strávených v mírným nasrání jsem usoudil, že je potřeba vyrazit někam do tepla. Někam, kam si nebudu muset brát ani mikinu, a jakákoliv jiná obuv než žabky je šílenství. A protože kámoška se zrovna vracela ze Srí Lanky (kde jsem původně měl být s její partou i já, ale nakonec mi do toho vlezla právě ta nevydařená Amerika) a oznámila mi, že nejenže není potřeba mikina, ale ještě se dá naobědvat za 25 Kč (kurz 1 oběd = 25 Kč si zapamatujte), bylo rozhodnuto. V impulsivní nenávisti k americkýmu imigračnímu systému jsem koupil na Štědrej den letenky na Srí Lanku, a dva týdny na to už seděl v letadle!

Continue reading “První tejden na Srí Lance – Indie trochu jinak”