Category: 2018 | USA

Někdo trávíte svátky pojídáním cukroví, někdo koukáte na pohádky. Já je trávil v cele předběžnýho zadržení s tlustým americkým policajtem!

Ti z vás, kteří mě znají trochu líp víte, že když jsem byl tohle léto (potřetí) v Améru, narazil jsem na fajn týpka s rodinou, kterej mě potom pozval k sobě do Nashvillu a se kterým jsem následně vyrazil na Jamajku a pár dní si hrál na bohatýho člověka. A ačkoliv jsem rodince koncem září zamával, a jak mi poroučela vízová povinnost, zamířil zpátky na rodnou hroudu, domluvili jsme se, že se nevidíme naposledy.

Koncem prosince jsem byl pozvanej do San Clemente (kousek od Los Angeles), kde jsem měl strávit Vánoce válením se na pláži, surfováním a pasivním kouřením legální marihuany, která tam místním hipsterům lítá od huby.

Continue reading “Na 2 hodiny do USA aneb jak neprojít imigrační kontrolou”

Trvalo to skoro 4 měsíce, ale konečně zažívám ten freedom, kterej je tady prej na každým rohu! Po tom, co jsem byl úspěšně vyhozenej z práce, jsem zůstal 5 dní v Myrtle Beach. První den byl divnej – chvilku trvalo uvědomit si, že nemakám a musím si vymyslet vlastní program, což jsem poslední dobou zrovna neřešil.

Ze zvyku jsem stejně vyrazil na pláž, chilloval s lifeguardama a začal vymýšlet plán na další dny. Musel jsem prodat svýho Chrysleríka (kterej mi za prázdniny přirostl k srdci), vyřídit pár nesmyslů v bance, ukončit pojištění, ale více méně jsem zbytek času v Myrtlu strávil surfováním a válením se v písku.

23.8. jsem ale už byl v letadle do Nashville, Tennessee. Co tam?

Začátkem července jsem potkal na pláži fajn rodinku, která trávila tejden v Hiltonu (před kterým jsem pracoval). A protože většina z vás ví, že jsem haluzář (a samozřejmě taky charismatický, vtipný, sympatický a hlavně skromný mladý muž), tak jsem na konci jejich dovči dostal pozvánku přiletět k nim do Nashville. A vzhledem k tomu, že tenhle příspěvek píšu z jejich gauče, tak to vypadá, že jsem jí přijal.

Continue reading “Dneska Nashville, zítra Jamajka”

Původně jsem měl končit v neděli, místo toho končím v pátek. Ooops. Zároveň jsem dostal prvního padáka v životě, ale je to podobný, jako dostat košem od přítelkyně (a Lack’s Beach Service je zhruba ekvivalent psycho ježibáby, co na vás čeká ve dveřích s kudlou v ruce, protože jste šel večer s kámošem na dvě pivka).

Anyways, v krátkosti. Jak jsem už zmínil dřív, kromě toho, že jsme lifeguardi, tak stiháme i pronajímat lehátka a slunečníky. A co se dneska nestalo, v 16:45, patnáct minut před tím, než nám končí práce, za mnou přišlo pět amíků s tím, jestli bych nebyl tak hodnej a nenechal je sedět dýl. Vysvětluju, že to nejde, že musím vše zavřít a oni že ne, stačí hodinka. Vzpomněl jsem si, že na pláži stejně bude supervizor a lifeguard až do sedmi a protože je oba znám, tak jsem se nechal ukecat (hrál v tom roli ještě americkej prezident Andrew Jackson, kterej je shodou náhod na $20 bankovce, která shodou náhod putovala do mojí kapsy).

Continue reading “Jak se nechat vyhodit z práce”

Tak prázdniny se blíží ke konci (mně teda žádný nezačaly a většina z vás na tom je asi stejně – bejt dospělej stojí pěkně za hovno, co?) a s něma i moje lifeguardění. Od zítřka mi začíná poslední tejden práce (rozhodl jsem se skončit o dva tejdny dřív) a pravděpodobně se semka už znovu nepodívám (management moje rozhodnutí úplně neocenil). Ale jakkoliv mám tuhle práci rád, bejt tady třetím rokem už je prostě trochu moc a jsou dny, kdy mi připadá, že mi to nic nedává (snad teda kromě peněz , a ty prej kazí charakter nebo co).

Bejt to jako v Bay Watchi, kde se každej den bojuje se žralokama a frčí na jet-ski, tak je to super, ale Myrtle Beach je relativně bezpečná a většinu času se spíš kopete do zadku.

Jednou za čas se ale vyskytne situace, kdy jde o život, a potom jsou lidi rádi, že vás mají. Já měl tenhle rok záchrany jenom tři, z toho dvě relativně pohodový, kde jsem stihl v úsměvem odložit sluneční brejle a klidným hlasem oznámit do vysílačky, že vyražím někoho tahat z vody. Jedna byla ale fakt Bay Watchová, takže se o ní trochu rozepíšu, ať vnoučata ví, jakej byl jejich děda tvrďas.

Continue reading “Záchrana před nežralokem”

Je to tak, dámy a pánové. Pomalu mi táhne na třicet, jedna noha v rakvi, čerstvě vystudovanej inženýr… nejlepší roky života jsou prostě za mnou a teď už to půjde jenom z kopce. Proto jsem se rozhodl udělat radikální rozhodnutí a koupit ojetý cabrio, který mi bude připomínat ztracený mládí. Continue reading “Krize středního věku”

Každej lifeguard ráno řeší, jak se dostane do práce. Můžete vyrazit dodávkou, kterou vás nabere zaměstnavatel, ale to je možný jen v případě, že nebydlíte úplně z ruky. Ideálně musíte bejt v guardhousu, kde bydlí lifeguardi v harmonii nejen s ostatníma lifeguardama, ale zpravidla taky mravencema, krysama ve zdech a švábama.

Já se ale vydal po trnitý cestě a vyrazil na Craigslist, kde jsem si 2 roky zpátky našel pěknej rat-free domek za stejnou cenu, jako by byl rat-nefree guardhouse. Tenhle rok mi bylo dohozený ubytko od známýho, to buhužel znamená kompromis z hlediska lokality, a nutnost vyřešit si vlastní dopravu.

Continue reading “Lifeguardomobil”

Upozornění: Všechny fotky jsou z roku 2015 a většinou je fotil někdo jinej (nechodím do práce se selfie tyčí). Tón opálení, svalová hmota i zájem žen o mě se za poslední tři roky výrazně změnil (a ne vždy k lepšímu).

Jsem dvanáctým dnem v práci a přišlo první hnusný počasí, takže ideální čas napsat něco o tom, jak vypadá můj pracovní den (žádnej jinej než pracovní den v USA neznám). Pro upřesnění makám v Myrtle Beach, Jižní Karolíně.

V první řadě je třeba říct, že je to docela rutina, protože celej den je jasně časově nastavenej. V našem případě nejsme jenom lifeguardi, ale i Beach Servis, takže pronajímáme amíkům slunečníky a lehátka. To sice přidává dost práce (všechno musíme ráno vytahat a odpo sbalit), ale zároveň máme díky tomu pěkný výplaty a dýška.

Continue reading “Těžký život lifeguardův”

První tři dny práce a dva dny chlastání v US jsou za mnou. Zatím nebyl moc čas vytáhnout foťák (a hlavně není oproti Mexiku co fotit, Myrtle Beach je slabý kafe), takže alespoň pár fotek amerických neighborhoodů.

Continue reading “Back in Business”

Dnešek si trošku rozveselíme reakcema na můj inzerát, ve kterým hledám ubytování v USA. To sice poskytuje náš zaměstnavatel, ale není to žádná sláva a hlavně to není žádná sranda!

Proto se už třetím rokem vydávám do džungle internetu – na největší inzertní server Craigslist.org (kterej vypadá jako web z devadesátých let), kterej nabízí možnost se zdarma poohlídnout po lidech nabízejících ubytování. Continue reading “Hledání ubytování v USA plné bisexuální romantiky”